Perný den

• zvoní budík. V 7 večer máme být na stadionu v jihokorejském Daegu
• balíme bágly a vyrážíme do kanceláře DAMCA dořešit administrativu

8:30 – DAMCO

• kancelář zatím téměř prázdná
• za čtvrt hodiny přichází Maxim, který má na starosti náš kontrakt
• pán na celní správě, který má vystavit poslední potřebný dokument k exportu auta, zatím vyspává
• čekání si krátíme nákupem v supermarketu a snídaní

10:30 – stále DAMCO

• potřebný dokument není hotov, je nám tedy vytisknut napůl falešný (Maximova rada zní, neukazovat, pokud to nebude nezbytně nutné)
• předáváme úplatek 200$ pro celníky, aby potvrdili, že je auto prázdné a bez benzínu (ve skutečnosti je plné krámů a s půl nádrží k tomu)
• loučíme se („Goodbye. Never go to Russia with car again“) a skáčeme do připraveného taxíku
• krátce po startu bouráme v kopci do luxusního BMW (ne naší chybou)
• krátká hádka taxikáře s majitelem auta a pokračujeme v cestě

12:00 – letiště Vladivostok

• motáme se zmateně po letišti (počet navigačních cedulí: nula) a vbíháme do letadla

13:00 – opouštíme definitivně ruskou půdu

• hned po startu začne v prostoru pro cestující pršet voda ze stropu
• vypuká mírná panika, letuška nevzrušeně upozorňuje, že se nejspíš bude to samé opakovat při přistání
• lidé si odsedají z postižených míst, suší věci, let nerušeně pokračuje

13:20 – přistáváme na letišti Incheon (dvouhodinový časový posun mezi Vladivostokem a Koreou nám hraje do karet)

• Alin půl hodiny diskutuje s celníky, snažící se zabavit jeho poněkud větší nůž (resp. menší mačetu)
• jedeme metrem z letiště na hlavní vlakové nádraží do Soulu (70 km za 50 minut – na Koreu nic moc)
• metro má 3 minuty zpoždění, jsme mírně znechuceni *

15:40 – Soul, hlavní nádraží

• rychlovlak KTX na druhou stranu země do Busanu jezdí každých 10 minut (eh?!)
• kupujeme lístky a vyrážíme směr Daejeon, kde máme zarezervovaný hotel
• 170 km jedeme 50 minut
• zpoždění dvě minuty, jsme maximálně znechuceni *

16:30 – vysedáme v Daejeonu

• čekáme 10 minut na metro (kdybychom jen věděli, že je hotel 10 minut chůze od nádraží…)
• přicházíme na recepci. Celý check-in trvá asi 5 sekund (cca 8000% zrychleni oproti Rusku)
• házíme bágly na pokoj, oblékáme reprezentační trička, běžíme zpět na nádraží

17:30 – zpátky na nádraží

• nejbližší volny spoj do 140 km vzdáleného Daegu jede AŽ za 40 minut (zlaté české dráhy!)*
• v 18:20 konečně nasedáme do vlaku a vyrážíme na 40 minut dlouhou cestu

19:11 – vysedáme v Daegu

• běžíme podle navigačních cedulí na bezplatný autobus na stadion, který okamžitě odjíždí

19:40 – se čtyřicetiminutovým zpožděním sedáme na svá místa a sledujeme Báru Špotákovou při jejím druhém pokusu v soutěži oštěpařek